Doufáš

Neukazuj prstem nebo uhodí
a přestaň mi lhát
Nebaví mě věčně mávat za lodí
a na břehu stát

Nezapomeň na mou čáru života
je dlouhá to víš
Jsi jak vítr co se do ní přimotal
a teď je s ním kříž

Jako písek v přesýpacích hodinách
jsi odměřil čas
Čí je vlastně vina a čí nevina
a co zbývá z nás

Vždycky něco končí něco začíná
to mívá svůj řád
Ty jsi ale neřád jako většina
Dřív měl jsi mě rád

Doufáš že budu proklínat svět
hned zítra ráno volat tě zpět a vyvádět
Doufáš že nikdy nespálím most
Doufáš že znovu hodím svou kost
Psům pro radost

Drobný co mi dlužíš stejně nevrátíš
Tak zavři svůj krám
Vím že chlap se touží urvat z opratí
Ale co z toho mám

Vypaříš se a pak znovu napršíš
jak voda a sůl
Moře slov mi šplouchá do uší
Ty po něm jsi plul

Myslíš že jsem jenom holka pitomá
co tě hlídá jak stráž
Nech si svoje hloupý řeči na doma
když jinde to znáš

Svět se kvůli jedný lásce nezboří
ten už romány zná
Co má sejít mečem nikdy neshoří
Čas mi za pravdu dá

Doufáš…

Text ©2004 Jan Matěj Krnínský
Hudba: ©2004 Jan Švejkar